Teoretickou filosofickou reflexi Anzenbacher chápe jako tři proudy vycházející z různých východisek. První proud, orientovaný ontologicky, směřuje od jevů k bytí a je spojen s Aristotelem a Tomášem Akvinským. Druhý proud, transcendentální, vychází ze subjektu (Já) a zkoumá jeho vlastnosti, přičemž je spojen s Immanuelem Kantem. Třetí proud začíná u ideje či absolutna, zkoumá bytí a Já, substanci a subjekt, a je spojen s G. W. F. Hegel. Anzenbacher tvrdí, že tyto tři proudy si neodporují, ale rozvíjejí stejnou celkovou souvislost z různých perspektiv. Autor naznačuje syntézu těchto přístupů, které považuje za komplementární. V jeho Úvodu se vedle sebe objevují aristotelsko-tomistická filosofie, zaměřená na skutečnost, poznání a Boha, a Kantova filosofie, která se zabývá poznáním, etikou a naukou o Bohu. V oblastech přírody, jazyka a člověka autor čerpá ze současné antropologie, fenomenologie a existencialismu. Celkově Anzenbacher prezentuje významné nauky v jednotlivých filosofických disciplínách, sjednocené teistickým pohledem na člověka a svět.